Vesnice v přechodu

Ano, naše současná vesnice se překotně mění. Díky nabyté svobodě a péči Evropské unie se náš venkov od základů přeměňuje..

Ano, naše současná vesnice se překotně mění. Díky nabyté svobodě a péči Evropské unie se náš venkov od základů přeměňuje. A tam, kde kdysi stály nevzhledné kravíny, plné dojnic, kde kvičela stáda boubelatých vepřů, tam, kde v polích zlátlo obilí, a tyčily se na podzim hromady cukrovky a za vesnicí byla regulovaná skládka, tam, kde každý domek měl trativod a vlastní studnu, plnou čisté vody, tam se dnes buduje a staví, bourají se staré stodoly, pšenice, žito a cukrovka se nahrazují žlutavou voňavou řepkou, skládky se uzavírají a lidé nakupují popelnice a platí svoz na velkoskládky a do spaloven, zavřené školky a tělocvičny se mění ve sklady obchodních firem, namísto zrušených autobusových spojů si každý může pořídit svůj vlastní automobil a přivézt si ze supermarketu čerstvou vodu a voňavý chléb v igelitovém obalu.

A všichni jsme tu dělníky

A všude rostou čističky odpadních vod, kanalizace protíná vesnice i lány, ke každému domu vedou vodovodní přípojky i potrubí odpadu, rozbité silnice lemují chodníky ze zámkové dlažby a místo pomníků padlých rudoarmějců se tyčí žulové balvany s cedulkou „Zbudováno s přispěním EU“. A slovy básníka: „všichni jsme tu dělníky ocele, zrní, slov!“